Václav Tureček, napsal v roce 1985 v publikaci Holubářství na str. 98-99 (poslal mi ho Jan Vican ze Starého Města pod Landštejnem).
Maltézský holub (maltézan) je svými tělesnými formami nejdokonaleji a nejextrémněji prošlechtěným plemenem slepičáků. Původně byl také jen silným a užitkovým holubem, avšak postupně byl prošlechťován hlavně do výšky a na výrazné formování, v tomto případě suchosti postavy, takže patří k exteriérově nejnáročnějším plemenům holubů.Chov těchto holubů vyžaduje velké znalosti a zkušenosti chovatelů a bývá i nákladný. Pro holuby je nutno připravit prostorný a vhodně uzpůsobený holubník, krmivo bohaté na vitamíny i minerální látky, aby nedocházelo k deformacím kostí. Nejvhodnější je chov v zahradní voliéře. Exteriér dokonalého maltézana má tolik zvláštností, že není snadné jej vychovat. Požaduje se postava silná, vysoká a krátká, utvářená do podoby hluboké kolíbky, kterou na jedné straně dotváří dlouhý a vysoce vztyčený až zakloněný krk a na druhé straně krátký kolmo vztyčený ocas. Hlava má tvar plného klínu, s úzkým čelem, zobák je silný, střední délky. Oči jsou oranžové až červené, u bílých tmavé, obočnice červené, při modrém a černém zbarvení peří šedé. Tenký a velmi dlouhý krk, v horní části lomený, je nejtypičtějším znakem. Hruď je vysoko pozdvižená, široká, svalnatá, výrazně modelovaná. Záda jsou velmi krátká, široká, ve tvaru hluboké kolíbky, stejně je tomu u spodní části trupu. Křídla jsou krátká, přiměřeně široká, zvláště v ramenech, k tělu lehce přiléhají, v ramínkách odstávají, letky krátké, úzké, ve směru zdvižených zad se před ocasem silně kříží. Nohy jsou velmi vysoké, neopeřené, co možná rovné. Chová se v různých barvách jako jednobarevný.